30.4.

30. dubna 2010 v 18:46 | Rezzy
No... včerejší jídelák byl úúděsný... já to prostě nechápu - nehladovím, nevynechávám žádné jídla, snídani jsem měla, dost piju, snažím se jíst zdravě, jím celkem často sladké.. tak kde se bere ta hrozná chuť na všechno?? Co dělám špatně?? Včera večer jsem snědla tři housky s nutelou a ještě si dala bonbony! Já nevím co mám dělat... prostě mi to nejde...

dnešní jídelák
  • snídaně - oplatek
  • dopoledne - 2 malé rohlíky se slaninou
  • oběd - trochu bramborové kaše, 4 krabí tyčinky
  • odpoledne - mrkev
  • večeře - rohlík se šunkou
pití -voda, džus, káva

***
je to šíleně dlouhé, nemusíte to číst...


Včera jsem byla u paní psycholožky. Byla jsem tam celou dobu i s mamkou. Tak nějak jsme načly jeden problém v rodině (s tím mým dědou) a seděly jsme a povídaly si... je to těžké :( A hrozně nepříjemné...
Já - ,,Bojím se, že když to řeknu, naše rodina se začne hádat."
,,Myslíš? Ale někdy je hádka velmi důležitá. Pak se vše uklidní. Nebo třeba ani nebude se o čem hádat... Nechraň pořád ostatní, mysli i na sebe..."
Já - ,,Ale takhle se budou trápit všichni. Když bych to třeba neřekla... já jsem jen jeden člověk."
,,Nejsi o nic méně důležitá než ostatní v rodině. A jsi dítě. Dospělí dokáží celou věc lépe posoudit i se s ní vyrovnat."
Já - ,,Bojím se.. co když to třeba babička nezvládne..."
,,A ty jsi to zvládla? Promiň, ale to mi přijde nefér... budeš sedět v Opavě proto, abys uchránila ostatní... A jak by bylo tobě, kdyby ses dozvěděla, že někdo jiný trpěl místo tebe? Bylo by ti to příjemné?"

Asi tímhle směrem se teď ubírají naše rozhovory. Pořád musím přemýšlet nad tím, co jsem včera od paní psycholožky a od mamky slyšela... Mám to v hlavě jako ozvěnu... ,,Mysli na sebe... Nejsi o nic méně důležitá... a ty jsi to zvládla?"  ... Nezvládla.
Mamka říkala, že od té doby co se něco mezi mnou a dědou změnilo to nejspíš všechno začlo... všechny ty věci, co se mi staly... uzavření se, sebepoškozování, deprese, hubnutí... já nevím, nedokážu to posoudit. Ale přijde mi děsivé, že by mi jedna hrozná minuta dokázala najednou tak přetočit celý život...
Přemýšlím, jaké by to bylo, kdybych byla normální. Jako ostatní děti ve třídě, ve městě... Přemýšlím nad tím, jaký by byl život bez hubnutí, bez špatných snů a nálad, bez jizev na rukách, bez paní psycholožky, bez paní psychiatričky, bez léčebny, bez prášků... Jak bych vypadala? Byla bych obyčejná holka s průměrnou váhou, upovídaná, výbušná? Jaká by byla vůbec moje povaha, kdyby se mi nikdy tady ty nepříjemné věci nepřihodily? Jaké bych nosila oblečení? Jak moc bych se styděla? Byla bych stejně tichá a uzavřená? Nebo veselá, přátelská a hlučná? Jak moc mě to všechno změnilo? Těžko říct... To už se nikdy nedozvím... Teď jsem taková, jaká jsem. A nic s tím neudělám. Nezměním nepříjemnou minulost. Ale můžu si určit a budovat příjemnou budoucnost.

Když jsem přišla dneska odpoledne konečně domů, vešla jsem do pokoje a uviděla ten hrozný nepořádek, co zase ztropili mí bráškové. Zavřela jsem se do koupelny a musela jsem zhluboka dýchat, abych nezačala křičet. Když jsem se ale vrátila do pokoje a zjistila, že stůl je postříkaný vodou, že je můj deník mokrý a moje obrázky co jsem si posledních několik dní tak pracně hledala v časopisech a vystříhávala jsou celé rozmočené, že i knížky co jsem dostala k narozeninám se - naštěstí jen málem - nevyhly vodě ze stříkací pistolky, tak už jsem křičet začala. I brečet. Bylo to trapné, ale což. Pátek, sedm hodin ve škole, hned po škole ještě hodina klavíru, přijdu domů a vidím co vidím - no tak to by ruply nervy každému. Ale aspoň je tu zas pořádek. Mamka ihned přiklusala s hadrou, brácha se mi začal omlouvat a dokonce i uklidili všechno to debilní lego co bylo po celém pokoji. Ha, tak se na ně musí :-D
 


Komentáře

1 Maťulka Maťulka | Web | 30. dubna 2010 v 21:29 | Reagovat

ju bráchové...to znám...taky mám 2..jsou mladší...mojenko a co se stalo s tvím dědou můžu vědět??? možná jsi to i někde už psala jenom sem to nějak nespozorovala...ak to není tajný...a pod...kiss drž se...všechno se zvládne

2 missfatt:) missfatt:) | Web | 30. dubna 2010 v 21:58 | Reagovat

fuuuuuuuuha... to muselo byt krute..ja by som reagovala zrejme tak isto..drz sa:-*

3 siluetta siluetta | Web | 30. dubna 2010 v 22:59 | Reagovat

Ahoj moja, na tých fotkách dole si veľmi štíhla, možno tvoje telo potrebuje toľko energie, tak mu ju dopraj a neboj sa:)

A čo sa stalo medzi tebou a dedou?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.